Showing posts with label vzdelani. Show all posts
Showing posts with label vzdelani. Show all posts

Tuesday, March 17, 2009

not your average university...

Myslím, že na začátek by se slušela taková ne úplně řečnická otázka - Když se řekne "Aristotle University of Thessaloniki", jaký obraz máte v hlavě? Něco vznešeného, budovu obloženou bílým mramorem s velkou sochou Aristotela před hlavním vchodem? Či snad něco prostšího ve stylu ČVUT (či jiné oblíbené univerzity)?

Já ve své naivitě inklinovala spíše k myšlence první. Jistě, jižanský národ řekne se, ale přecejen Řecko, kolébka vší vzdělnosti a světové moudrosti... to všechno jen umocnilo kulturně edukativní šok, který mě (a zdaleka nejen mě) měl čekat (a čekal).

Abych vše uvedla na pravou míru a nenechávala nikoho na zdi (aneb mimo obraz), měla bych nejspíše upřesnit, že se v Řecku (Soluň/Thessaloniki) nacházím dočasně (tento týden) v rámci programu Athens (Advanced Technology Higher Education Network/SOCRATES). Účelem tedy není dovolená, ale vzdělání... ale to jen tak na okraj.

První seznámení se školou proběhlo poněkud kvičně (při jejím hledání a obcházení campusu), zvenčí vše vypadalo poněkud rozpadle a opuštěně (byla sobota), okolo všude rozkopáno a binec (ostatně jako všude v centru - staví se tu metro - a o tom je taky celej tenhle kurz), nakonec se však ukázalo, že to je opravdu to místo.

Větší šok následoval však v pondělí, kdy jsme se na místo činu vrátili, když jsme po kulturním weekendu měli zasednout do škamen. Nejednalo se o šok v pravém slova smyslu (tedy nešlo o šok náhlý, spíše pozvolně vpolouvání do reality). Uvítání proběhlo v moderním sále, avšak následující přesun do učebny už mnohé naznačil. V prvním okamžená se mi vybavila scéna z nějakého více než dementního filmu, jmenoval se myslím Bláznivá škola (a pamatuji si o něm jen to, že šlo o střední školu někde v ghettu a ředitelka mlátila studenty po hlavě baseballkou). Více napoví fotografie níže, a tak bych jen ráda shrnula následující, pro mě, nejzajímavější fakta:
  • na škole se kouří (a zřejmě smí kouřit) všude (učebny nevyjímaje)
  • na chodbě nad bufetem sedí podivnej týpek co prodává zaručeně originalní CD a DVD za dvě eura
  • o kus dál leží či pobíhá pes
  • přes množství plakátů s nápisem "party" a obrovským množstvím tagů není zeď skoro ani vidět
  • dokonce i stoly na chodbě jsou pokryty plakáty
  • záchody jsou jen turecké, papír non-existent, dveře existent, ale zavřít se zrovna dvakrát jednoduše nedají
  • policie údajně nesmí vstupovat do školy (proto zřejmě ten týpek s CD/DVD)
  • koše na odpadky non-existent, dle hesla... krabice nebo pytel nebo floor must suffice
  • menza funguje opravdu na zajímavém principu... prostě vejdete do budovy, vyberete jedno za dvou schodišť (podle nabízeného jídla (dvě možnosti), ovšem nic není jisté) a prostě vyjdete nahoru a jídlo vám přidělí... pak už jen stačí pokusit se najít volný stůl (quite a challenge) a pokusit se to sníst (chuť nejistá), v případě hladu se dá výše zmíněný postup opakovat, či eventuelně rovnou vzít tácy dva
  • není jistě třeba zdůrazňovat, že kouřit se u stolu smí (a nebo možná nesmí, ale stejně to všichni dělají)
  • ke každému jídlu je univerzálně zelný salát a pomeranč
  • před budovou menzy (stejně jako v prostorách školy) stojí mnoho různých lidí s letáky, či případně s něčím co se dá zřejmě podepsat, nebo něčím na co se dá zřejmě přihlásit/zapsat
Ačkoli prvotní šok se rozhodně nedá popřít, nemůžu říct, že by mi to tu připadalo úplně špatný... má to zkrátka něco do sebe. Ale ještě bych si hodně rozmyslela, jestli bych s tímto ústavem chtěla kdy spojit nemalou část života (naštěstí se ani nechystám o tom přemýšlet).

A teď už ty fotky (aspoň reprezentativní vzorek):

na chodbě


p5ed vstupem do bufetu (ano, i tohle je uvnitř budovy)


před školou (vedle vstupu do bufetu)
na chodbě II. (v pozadí stoleček s CD, pes za krabicí - not visible)

před školou



menza

menza

Wednesday, January 21, 2009

ha...

ha, long time no talk...

ono vlastne neni ani o cem psat... skola me nejako pohltila... ono na tom tedy neni nic moc divnyho, protoze tak je to skoro vzdycky (aneb jak by rekl bratr Dycky).

krome toho, ze se zmenil rok se vlasnte nic podstatnyho nestalo... az na par predvanocnich soku ohledne erasmu (rada bych jela na diplom pryc, a tak jsem se prihlasila na erasmus... na prvni dve mista jsem si dala nemecko (karlsruhe a munchen) a pak do zalohy jeste madrid... viz take dale)... as follows:

coze, pise se test z nemciny? bez prihlaseni na nej prihlaska neplatna? *zachvat paniky* proc to nikde nebylo? aha, bylo na strankach, na ktery jsem nemela potrebu se podivat vzhledem k tomu, ze jsem sla rovnou do aplikace, kde se prihlaska podava? posledni termin testu je dnes 14:30? *pohled na hodinky 15:05* ... scheisse... many e-mails later... aha, takze zitra se pise test z anglictiny a muzu si napsat test z nemciny, dekuji... rychle odhodit "hacia rutas salvajes" (into the wild) a spanelskou hudbu, otevrit stefana zweiga a pustit rammstein...
o jednu salsu, jeden spanek, jedno ranni vstavani, jedny recyklace a dva betony 4 pozdeji... aha, zbyvaji cele 4 hodiny na pripravu... hmmm... fast kein deutsch seit abitur, mierda...
4 hours later... vsichni okolo nervozne posedavaji a na posledni chvili predcitaji testy z anglictiny *hlavne na me nemluvte anglicky* (co bych dala za to psat test z anglictiny), zadavajici testu hovori anglicky (jeste aby ne, je to native speaker), takze i to minimum nemciny co jsem kdy v hlave mela bylo opet vytlaceno anglictinou... einige minuten spater... *pohled na prvni stranu*... scheisse, co se po me chce? tak dalsi cviceni... scheisse, koncovky... tak dal, scheisse co je to partizip I a II, tak dal... a tak to slo az k essay, jiz jsem nakonec zacala... ovsem jednoduche to nebylo... v hlave se sehraval zvlastni ukaz/boj... ono by totiz bylo prilis jednoduche myslet primo v nemeckych vetach... takze moje piliny mi porad podbizely nasledujici... jak se rekne moreover nemecky? jak se rekne however nemecky? jak se rekne contrary nemecky?
to mi nekdo vysvetlete, proc to funguje takhle?
so anyways, odhazela jsem zdecimovana a s pocitem toho, ze me zas jednou nemcina porazila... a prece hle, nakonec 18 bodu z 20. To jsem si pripadala jako king... ci spise konigin...

moreover, pred timto sokem, se mi to vsechno trochu rozlezelo v hlave a uvedomila jsem si, ze bych ale prece jen radsi jela do spanelska (ktere jsem si dala az na 3. preferencni misto)... tak jsem se jala neco s tim delat, aby mi zas neco neuniklo... to se nastesti nestalo... ovsem problem nastava ted, protoze musim mit potvrzeni o tom, ze alespon nejakou spanelstinu ovladam... na skole uci spanelstinu jen jedna osoba, externistka... jezto emailova komunikace selhala, ci spise byla nonexistent (neopovedela), rozhodla jsem se tam vydat dnes v konzultacnich hodinach (to, ze je ma dnes jsem si overila mailem s vedouci katedry i telefonatem na zminenou katedru)... a hle, ona tam nebyla... tak zas priste, tj. zacatkem unora, snad to vyjde (potvrzeni o jazykovych znalostech se totiz melo odevzdat do vcera... ale nastesti mame chapaveho koordinatora)...

takze asi tak... jinak duvodem k radosti je, ze az je teprve 3. den zk. obdobi uz mam 4 zkousky done a 'only' 2 more to go... :)

Tuesday, August 19, 2008

vecere a 20 cm...

... ne, nemela jsem rande... ;)
to jen asi takovy je rozdil mezi leteckymi spolecnostmi iberia a csa...
mozna jsem se nezminila, ale minuly ctvrtkopatkoweekendpondeli jsme si s mami zaletely na mini break do madridu a nutno uznat, ze o ceste tam se rozhodne neda rict, ze by byla extra prijemna... a to jsme ani neletely s nejakou nizkorozpoctovou spolecnosti (to nerikam s despektem, proste nebylo)... asi se pocita s tim, ze cestujici jsou jako lez a maji kratke nohy... no nevim, ja nejsem zadna dlouhonozka, ale... dale se pak take pocita s tim, ze lez netrpi hladem a zizni (dobre, jidlo chapu, ale aspon complimentary voda mohla byt)... dojem z cesty byl umocnen faktem, ze jsme sedely (ci presneji mama sedela) vedle Extra uchyla...
vypadal jako jetej trampik a vsimly jsme si ho uz pred gate... na sobe mel pohorky a maskacovej "odev"... v neoholenem porostu na tvari by se jiste pro trose snahy dal najit nejaky ten kus lunchmeatu... my ovsem nehledaly, jen jsme se na sebe s usmevem koukly a mlcely... jake nemile prekvapeni nas cekalo, kdyz na ona osoba sedela na sedadle 9D... jake jeste nemilejsi prekvapeni nas cekalo, kdyz si hned po zavreni dveri sundal pohorky (nejspis spatne pochopil zpravu o vypnuti mobilniho telefoooonu)... nicmene nakonec jsme prezily a madrid nas privital 34C a jasnem... a tak bylo jasno, ze bude nadherne... a bylo!
po drobnem extempore s nakupem listku na metro (automat nebere 50€ bankovky ani kartu, nahoru, dolu, dolu :)) jsme se vydaly smer hotel... vystoupily jsme na stanici Gran Via a ulici Montera kracely tam, kde jsem tusila hotel (rodicka nejprve hyrila poznamkami typu "vis, kam jdem?", "jdeme dobre?" ano ano ano... nicmene pak zazvonil foun a tak byl na dlooooouhou dobu "klid")...
nutno podotknout, ze nejvyraznejsi vlastnosti calle de la montera jsou stetky (a sex shopy... jen cestou od metra k nasi "odbocce" (tj. asi 200 m) jsem napocitala 4... sex shopy to jest, s lehkymi devami by mi prsty na ruce nestacily)... v tom okamzeni jsem na chvili zapochybovala o spravnosti vyberu hotelu... po par minutach se obavy rozplynuly, hotel byl na vedlejsi ulici (c/ aduana) a byla to asi jedina hezka budova v okoli (casu prohlednout si ji zvenku jsem mela spoustu, jezto draha matka se rozhodla pred tim nez jsme se zacheckovaly telefonovat asi tak hodinu ... a to neprehanim), poloha hotelu byla vskutku uzasna a tak jsem se sebou byla zas jednou spoko :)

o pobytu myslim neni treba se prilisne rozplyvat, chtela bych jen vypichnout nasledujici (fotky mozna budou):
* nadherne jasno a prijemne teplo (31-34) po celou dobu
* jizdy dvoupatrovym busem po meste ve dne i v noci
* marna snaha sehnat stolek/misto venku ve 2:30 rano (bylo narvano ... a to jsme zacaly hledat tak o pulnoci (cas vecere)), kdyz jsme si nakonec sedly bylo uz na vecu prece jen trochu pozde/na snidani trochu brzo :)
* obed v galicijske restauraci v ulici huertas
* nekolikrat zmrzlina v haagen dazs (to jsem prece nemohla vynechat)
* mamin naprostej orientacni nesmysl... tomu se vazne uz skoro nedalo uverit

cesta zpatky byla s csa, dostaly jsme veceri (po te, co jsme se predtim radeji preventivne nakrmily) vcetne zakusku a kavy a mista pro nohy bylo hafo... nadhera.

v praze prselo...
domu jsme cestovaly autobusem-metrem-autobusem, protoze bratr musel na party a tatovi se nechtelo...

a jeste z jineho kybliku.. dneska jsem se dozvedela slozeni komise na statnici a jsem z toho dost na rozpacich (temer zdesena :))... tak ci onak, kdybyste si na me 03.09. vzpomneli, tak drzte palce (bude to treba)... i kdyz vlastne ani nevim, jestli to jsem ja... bylo tam napsano "kristyna"... to mi reknete, jak slozity je to zmrsit, kdyz to na ty prihlasce bylo asi 5x a v indexu to je taky... :)

Wednesday, July 02, 2008

now ted jetzt ahora omai me pobavilo...

v ramci plneho pracovniho nasazeni jsem ted zjistila, ze na strankach fakulty stavebni vysoke skoly banske v ostrave muzete hodnotit vyuku letniho semestru, aniz byste byli studenty a aniz byste o komkoli cokoli vedeli... no, nezkousela jsem to, protoze jsem slusne devce, a tak je mozny, ze tam nekde pak nejaka kontrola probehne, ale na prvni pohled to tak nevypada...