Pri dnešních ranních (sic!) kulinářských orgiích se mi totiž stala taková nemilá věc, tak si mixuju mrkev, celer a petržel (neboli "svickovou"), šťávy bylo málo a šlo to ztuha (nemáme zkrátka horsta), tak jsem se rozhodla trochu to za chodu zředit mlékem (smetanu už jsem tam svistla)...
a jak tak to mléko otvírám, spadlo mi to plastový víčko do výše jmenovaného zapnutho mixéru... hrůza mě jímala a už už jsem viděla půlku (celý se to tam totiž nevešlo) své svíčkové v hajz... ehm ... toaletě. Duchapřítomně jsem ten ďáblův přístroj vypla (velmi duchapřítomně jsem do něj nestrkala prsty :)) a jala se směsí míchat v očekávání zelených pidikusů plastu... našla jsem však jen jeden, a ten byl navíc zcela nepoškozen, jen snad s jedním či dvěma škrábanci...
a jak tak to mléko otvírám, spadlo mi to plastový víčko do výše jmenovaného zapnutho mixéru... hrůza mě jímala a už už jsem viděla půlku (celý se to tam totiž nevešlo) své svíčkové v hajz... ehm ... toaletě. Duchapřítomně jsem ten ďáblův přístroj vypla (velmi duchapřítomně jsem do něj nestrkala prsty :)) a jala se směsí míchat v očekávání zelených pidikusů plastu... našla jsem však jen jeden, a ten byl navíc zcela nepoškozen, jen snad s jedním či dvěma škrábanci...
a tak jen můžu děkovat Etě, že mi (a nejen mně) zachránila oběd :)
3 comments:
Taky děkuji Etě (a nejen jí) :)
tohle je fakt takřka surrealnej post... děkovat etě za to, že nemáš horsta... :-P
to vis, my surrealni umelci :DD
Post a Comment