Já ve své naivitě inklinovala spíše k myšlence první. Jistě, jižanský národ řekne se, ale přecejen Řecko, kolébka vší vzdělnosti a světové moudrosti... to všechno jen umocnilo kulturně edukativní šok, který mě (a zdaleka nejen mě) měl čekat (a čekal).
Abych vše uvedla na pravou míru a nenechávala nikoho na zdi (aneb mimo obraz), měla bych nejspíše upřesnit, že se v Řecku (Soluň/Thessaloniki) nacházím dočasně (tento týden) v rámci programu Athens (Advanced Technology Higher Education Network/SOCRATES). Účelem tedy není dovolená, ale vzdělání... ale to jen tak na okraj.
První seznámení se školou proběhlo poněkud kvičně (při jejím hledání a obcházení campusu), zvenčí vše vypadalo poněkud rozpadle a opuštěně (byla sobota), okolo všude rozkopáno a binec (ostatně jako všude v centru - staví se tu metro - a o tom je taky celej tenhle kurz), nakonec se však ukázalo, že to je opravdu to místo.
Větší šok následoval však v pondělí, kdy jsme se na místo činu vrátili, když jsme po kulturním weekendu měli zasednout do škamen. Nejednalo se o šok v pravém slova smyslu (tedy nešlo o šok náhlý, spíše pozvolně vpolouvání do reality). Uvítání proběhlo v moderním sále, avšak následující přesun do učebny už mnohé naznačil. V prvním okamžená se mi vybavila scéna z nějakého více než dementního filmu, jmenoval se myslím Bláznivá škola (a pamatuji si o něm jen to, že šlo o střední školu někde v ghettu a ředitelka mlátila studenty po hlavě baseballkou). Více napoví fotografie níže, a tak bych jen ráda shrnula následující, pro mě, nejzajímavější fakta:
- na škole se kouří (a zřejmě smí kouřit) všude (učebny nevyjímaje)
- na chodbě nad bufetem sedí podivnej týpek co prodává zaručeně originalní CD a DVD za dvě eura
- o kus dál leží či pobíhá pes
- přes množství plakátů s nápisem "party" a obrovským množstvím tagů není zeď skoro ani vidět
- dokonce i stoly na chodbě jsou pokryty plakáty
- záchody jsou jen turecké, papír non-existent, dveře existent, ale zavřít se zrovna dvakrát jednoduše nedají
- policie údajně nesmí vstupovat do školy (proto zřejmě ten týpek s CD/DVD)
- koše na odpadky non-existent, dle hesla... krabice nebo pytel nebo floor must suffice
- menza funguje opravdu na zajímavém principu... prostě vejdete do budovy, vyberete jedno za dvou schodišť (podle nabízeného jídla (dvě možnosti), ovšem nic není jisté) a prostě vyjdete nahoru a jídlo vám přidělí... pak už jen stačí pokusit se najít volný stůl (quite a challenge) a pokusit se to sníst (chuť nejistá), v případě hladu se dá výše zmíněný postup opakovat, či eventuelně rovnou vzít tácy dva
- není jistě třeba zdůrazňovat, že kouřit se u stolu smí (a nebo možná nesmí, ale stejně to všichni dělají)
- ke každému jídlu je univerzálně zelný salát a pomeranč
- před budovou menzy (stejně jako v prostorách školy) stojí mnoho různých lidí s letáky, či případně s něčím co se dá zřejmě podepsat, nebo něčím na co se dá zřejmě přihlásit/zapsat
Ačkoli prvotní šok se rozhodně nedá popřít, nemůžu říct, že by mi to tu připadalo úplně špatný... má to zkrátka něco do sebe. Ale ještě bych si hodně rozmyslela, jestli bych s tímto ústavem chtěla kdy spojit nemalou část života (naštěstí se ani nechystám o tom přemýšlet).
A teď už ty fotky (aspoň reprezentativní vzorek):
na chodbě
p5ed vstupem do bufetu (ano, i tohle je uvnitř budovy)
před školou (vedle vstupu do bufetu)
na chodbě II. (v pozadí stoleček s CD, pes za krabicí - not visible)
před školou
menza
menza
