na moje zdravi... :-D
myslim, ze o zdravotnich problemech tu jeste rec nebyla, takze tohle bude uplne nove, uzasne a fascinujici (haha)
Vzhledem k tomu, ze vetsina z vas me velmi dobre zna, tak jiste nikoho neprekvapi, ze sve obtize si velmi jednoduse umim zpusobit sama a staci mi velmi malo (doted si vybavuju potlesk na hlavnim nadrazi po poslednim tridnim vyletu, na pocest toho, ze si kristinka nic nezlomila, nikam nespadla apod.)... a tak tedy...
kapitola prvni:
Bylo nebylo, na konci ledna nam snezilo a mrznulo. Jednoho krasneho patku bylo pocasi sluncne a jen lehounce nad nulou, az srdce plesalo a radosti skakalo. Vecer byl taky jak vymalovany, mesic osvetloval Milwaukee a mrzlo. Vsechno co pres den natalo, zamrzlo a tam se stala ona chyba :-D No, uklouzla jsem na ledu, zniceho nic jsem lezela na zemi a neco oskliveho se mi prihodilo s levym kotnikem. Zmodral a znacne nabyl na velikosti. Kdyz se to po weekendu nezlepsilo, rozhodla jsem se vydat do health services, coz je misto, kde sedi "sestra" a dava rady. Ta na to koukla a rekla "hmmm, nechame michelle (nebo nejaky takovy jmeno), aby se na to koukla." Michelle (rikejme ji treba tak) je "head coach" tady na msoe. Bylo ji tak maximalne 30 a jako ostatni sportovci/pseudodoktori se tvarila, jako, ze ji obtezuju malickostma. Nicmene kotnik obkoukla, ohmatala, dokonce do nej i surove prastila (jau!), nekolikrat me ujistila, ze zlomeny to neni (jen vyvrtnuty) a ze rentgen urcite neni treba, a ze mam co nejvic chodit a chladit. Kdyz po mesici otok zmizel jen castecne, jala jsem se tam znova, tazati se, zda je to normalni... "It is absolutely normal"... po trech mesicich to stale jeste bolelo, ale vydavat se tam se mi uz nechtelo, a to hned z nekolika duvodu: a) po trech mesicich uz s tim stejne nikdo nic nenadela b) zas by se na me koukala jako ze simuluju...
kapitola druha:
Bylo nebylo jedenoho krasneho dubnoveho sobotniho podvecera jsme se s nekolika prateli vydali na slavnostni banket pri prilezitosti steho vyroci zalozeni triangle fraternity. Vsichni se vyfikli a ja pochopitelne taky. Saty tu mam jediny a to ty, co jsem si koupila za $27 v obchode, co se zove "forever 21" (kez by) a pak boty, co jsem si objednala online a jsou uplne dokonaly a maj 3.25 in (asi 8cm) vysokej podpatek, takze jsem pak nejvyssi v celem sirem okoli (a to si pochopitelne velmi uzivam). No abych nezdrzovala, chuze ze schodu potazenych kobercem nebyla v mem podani uplne koser (coz jiste nikoho z vas neprekvapi, me to pochopitelne neprekvapilo vubec, protoze uz se nejakej ten patek znam). Tak tak, Kristinka udelala bac, coz zpusobilo nasledujici skody: modrinu na prave pulce o velikosti brazilie (pulka (to nebylo zpusobeno padem hehe) i modrina), levy kotnik a koleno silne zabolelo, Kotnik nasledne otekl (to aby to nebylo jednoduchy) (nicmene nezmodral, tak nevim jestli to je dobry, nebo ne). No zlepseni zatim veskere zadne (kotnik boli, koleno taktez), ale na health services se zatim nechystam, protoze bych se zas dozvedela, ze mi nic neni...
pokud se to nezlepsi do pondeli, asi se tam zas vydam a budu se utrpne tvarit, hehe:)
myslim, ze o zdravotnich problemech tu jeste rec nebyla, takze tohle bude uplne nove, uzasne a fascinujici (haha)
Vzhledem k tomu, ze vetsina z vas me velmi dobre zna, tak jiste nikoho neprekvapi, ze sve obtize si velmi jednoduse umim zpusobit sama a staci mi velmi malo (doted si vybavuju potlesk na hlavnim nadrazi po poslednim tridnim vyletu, na pocest toho, ze si kristinka nic nezlomila, nikam nespadla apod.)... a tak tedy...
kapitola prvni:
Bylo nebylo, na konci ledna nam snezilo a mrznulo. Jednoho krasneho patku bylo pocasi sluncne a jen lehounce nad nulou, az srdce plesalo a radosti skakalo. Vecer byl taky jak vymalovany, mesic osvetloval Milwaukee a mrzlo. Vsechno co pres den natalo, zamrzlo a tam se stala ona chyba :-D No, uklouzla jsem na ledu, zniceho nic jsem lezela na zemi a neco oskliveho se mi prihodilo s levym kotnikem. Zmodral a znacne nabyl na velikosti. Kdyz se to po weekendu nezlepsilo, rozhodla jsem se vydat do health services, coz je misto, kde sedi "sestra" a dava rady. Ta na to koukla a rekla "hmmm, nechame michelle (nebo nejaky takovy jmeno), aby se na to koukla." Michelle (rikejme ji treba tak) je "head coach" tady na msoe. Bylo ji tak maximalne 30 a jako ostatni sportovci/pseudodoktori se tvarila, jako, ze ji obtezuju malickostma. Nicmene kotnik obkoukla, ohmatala, dokonce do nej i surove prastila (jau!), nekolikrat me ujistila, ze zlomeny to neni (jen vyvrtnuty) a ze rentgen urcite neni treba, a ze mam co nejvic chodit a chladit. Kdyz po mesici otok zmizel jen castecne, jala jsem se tam znova, tazati se, zda je to normalni... "It is absolutely normal"... po trech mesicich to stale jeste bolelo, ale vydavat se tam se mi uz nechtelo, a to hned z nekolika duvodu: a) po trech mesicich uz s tim stejne nikdo nic nenadela b) zas by se na me koukala jako ze simuluju...
kapitola druha:
Bylo nebylo jedenoho krasneho dubnoveho sobotniho podvecera jsme se s nekolika prateli vydali na slavnostni banket pri prilezitosti steho vyroci zalozeni triangle fraternity. Vsichni se vyfikli a ja pochopitelne taky. Saty tu mam jediny a to ty, co jsem si koupila za $27 v obchode, co se zove "forever 21" (kez by) a pak boty, co jsem si objednala online a jsou uplne dokonaly a maj 3.25 in (asi 8cm) vysokej podpatek, takze jsem pak nejvyssi v celem sirem okoli (a to si pochopitelne velmi uzivam). No abych nezdrzovala, chuze ze schodu potazenych kobercem nebyla v mem podani uplne koser (coz jiste nikoho z vas neprekvapi, me to pochopitelne neprekvapilo vubec, protoze uz se nejakej ten patek znam). Tak tak, Kristinka udelala bac, coz zpusobilo nasledujici skody: modrinu na prave pulce o velikosti brazilie (pulka (to nebylo zpusobeno padem hehe) i modrina), levy kotnik a koleno silne zabolelo, Kotnik nasledne otekl (to aby to nebylo jednoduchy) (nicmene nezmodral, tak nevim jestli to je dobry, nebo ne). No zlepseni zatim veskere zadne (kotnik boli, koleno taktez), ale na health services se zatim nechystam, protoze bych se zas dozvedela, ze mi nic neni...
pokud se to nezlepsi do pondeli, asi se tam zas vydam a budu se utrpne tvarit, hehe:)
6 comments:
Tak nazdravi!
Ovsem prekvapuje me, ze v zemi, kde i na sebemensi skrabnuti hned davaji naplast, Te hned neposlali na JIP :)
ty jsi jelito:-P
no nazdar!
Proboha ... :o
(Kdyby aspoň fungoval ten princip, že se to napodruhý vyruší s tim prvnim ...) Tak teda hodně štěstí ... resp. zdraví.
I wish not acquiesce in on it. I over warm-hearted post. Expressly the appellation attracted me to be familiar with the whole story.
Amiable post and this enter helped me alot in my college assignement. Thank you on your information.
Post a Comment