... aneb jak se kristinka nevyspala
Jak jste si mozna vsimli, tak na MSOE se porad neco deje (narozdil od CVUT, kde se nedeje nikdy nic). Takze, kdyz v pondeli prisel e-mail o tom, ze ve stredu se kona "la noche de salsa", katrina vyskakovala radosti malem az do stropu (we have to go, that would be sooo much fun). Pokud jsem se jeste nezminila (ale ja myslim, ze jo), tak Katrina je ma uzasna spolubydlici a uzivame si spoustu legrace. Nadesla streda a Kristinka stale jeste neni rozhodnuta, zda si ma nechat tuhle akci ujit, ci nikolive. Cela akce se kona nekde na severu milwaukee, takze jedeme vozem. odjezd je stanoven na pul osmou, jezto lekce zacina v osm. V sedm se rozhodnu, ze si to teda ujit nenecham, hoooopnu do sprchy a o pul jsem ready.
Nakonec nas jde 8 - ja, Katrina, Chris, Emily, Corey, Ryan, Alex a Jeff (to cucite kolik mam kamaradu, co? hehe). Venku bouri a blejska a predevsim prsi. Kdyz dorazime k univerzite, tak asi 4x objizdime kolem campusu a hledame vysnenou budovu. Nikdo totiz nedba meho dotazu "a co kdyz je to tahle?" (aneb ta jedina co ma velkej vchod a sviti se v ni)... a (ani se mi snad nechce rikat, ze se nakonec ukazalo, ze jsem mela zase pravdu :-D). Dorazime asi o 10 minut pozdejc, ale to zas tak nevadi, jdeme prece tancit salsu, tanec latinskoamericky a jak znamo v jizni americe se na cas nehraje. Zaplatime vstupne $3 a muzeme se vrhnout do viru tance. Instruktor se jmenuje Ivan, ma na sobe mrkvace a svudne pri tanci krouti pozadim (aspon on si urcite mysli, ze svudne :-D). Lekce trvala lehce pres hodinu, naucili jsme se zakadni kroky a jednu otocku. Pak jsme se vrhli do viru volneho tance a opustili cardinal strich uni lehce pred 11.
Tim ovsem noc zdaleka nekoncila, jak by se mohlo zdat. Vyrazili jsme do pizza shuttle, coz je takova pizzerie, kde maj az do 3 do rana a tam jsme se natriskli zmrzlinou a tak podobne. Domu jsme dorazili asi o pul jedny, zkoukly fotky (pozorujte tu profesionalni zmenu i->y :-D), unaveny ulehly do postele a prakticky okamzite usnuly.
Stick with me, to jeste zdaleka neni vsechno. Pokojne si spim a najednou slysim Katrinu rikat "Wake up, it's the fire alarm, we have to go"... otevru oko a ucho a ono jo... hodim oko na mikrovlnku - 3:05. Oblikame bundy a v pyzamu a pantoflich schazime po schodech pred budovu, do deste a blesku. Prechazime do lobby druhy budovy, protoze tohle muze chvilku trvat. Po asi 10 minutach prijzdej hasici a po dalsich 5 minutach zas odjizdej, protoze prekvapive nehori (kdo by to byl cekal...) a tak se banda typku v pyzamech vraci za hrmotu hromu a svitu blesku do poklidu svych utulnych pokoju. Na schodech se rozloucime s kamarady jako ze "see ya tomorrow", nacez nekteri zavtipkuji, ze ne tomorrow, ale za chvili. Ulehame a snazime se usnout. Kdyz se konecne zacina darit (asi tak 4:00) ozve se znovu ten zlovestnej zvuk a opet zvesela v pyzamu sebehneme schody a setkame se s prateli pred budovou. Alarm prestane kvicet.. jako ze prej planej poplach. Tak jdeme zas nahoru, ale nez se zas rozloucime zacne to znova. Tentokrat uz se nikdo nevzrusuje a pokracujeme ve stoupani nahoru (i kdyz v pripade pozaru by jiste bylo bezpecnejsi jit opacnym smerem), par lidi se z nejakych zahadnych duvodu snazi jit dolu. Tak se na chvili zastavujeme na schodech. Alarm prestava. Jdeme zas nahoru. Kdyz vchazime do dveri pokoje, zacne to zas ricet. Nikoho na chodbe ani nenapadne jit znova dolu. Po par vterinach zvuk zmlkne nadobro a my si muzeme uzit zbyvajicich par hodin spanku.
Jak jste si mozna vsimli, tak na MSOE se porad neco deje (narozdil od CVUT, kde se nedeje nikdy nic). Takze, kdyz v pondeli prisel e-mail o tom, ze ve stredu se kona "la noche de salsa", katrina vyskakovala radosti malem az do stropu (we have to go, that would be sooo much fun). Pokud jsem se jeste nezminila (ale ja myslim, ze jo), tak Katrina je ma uzasna spolubydlici a uzivame si spoustu legrace. Nadesla streda a Kristinka stale jeste neni rozhodnuta, zda si ma nechat tuhle akci ujit, ci nikolive. Cela akce se kona nekde na severu milwaukee, takze jedeme vozem. odjezd je stanoven na pul osmou, jezto lekce zacina v osm. V sedm se rozhodnu, ze si to teda ujit nenecham, hoooopnu do sprchy a o pul jsem ready.
Nakonec nas jde 8 - ja, Katrina, Chris, Emily, Corey, Ryan, Alex a Jeff (to cucite kolik mam kamaradu, co? hehe). Venku bouri a blejska a predevsim prsi. Kdyz dorazime k univerzite, tak asi 4x objizdime kolem campusu a hledame vysnenou budovu. Nikdo totiz nedba meho dotazu "a co kdyz je to tahle?" (aneb ta jedina co ma velkej vchod a sviti se v ni)... a (ani se mi snad nechce rikat, ze se nakonec ukazalo, ze jsem mela zase pravdu :-D). Dorazime asi o 10 minut pozdejc, ale to zas tak nevadi, jdeme prece tancit salsu, tanec latinskoamericky a jak znamo v jizni americe se na cas nehraje. Zaplatime vstupne $3 a muzeme se vrhnout do viru tance. Instruktor se jmenuje Ivan, ma na sobe mrkvace a svudne pri tanci krouti pozadim (aspon on si urcite mysli, ze svudne :-D). Lekce trvala lehce pres hodinu, naucili jsme se zakadni kroky a jednu otocku. Pak jsme se vrhli do viru volneho tance a opustili cardinal strich uni lehce pred 11.
Tim ovsem noc zdaleka nekoncila, jak by se mohlo zdat. Vyrazili jsme do pizza shuttle, coz je takova pizzerie, kde maj az do 3 do rana a tam jsme se natriskli zmrzlinou a tak podobne. Domu jsme dorazili asi o pul jedny, zkoukly fotky (pozorujte tu profesionalni zmenu i->y :-D), unaveny ulehly do postele a prakticky okamzite usnuly.
Stick with me, to jeste zdaleka neni vsechno. Pokojne si spim a najednou slysim Katrinu rikat "Wake up, it's the fire alarm, we have to go"... otevru oko a ucho a ono jo... hodim oko na mikrovlnku - 3:05. Oblikame bundy a v pyzamu a pantoflich schazime po schodech pred budovu, do deste a blesku. Prechazime do lobby druhy budovy, protoze tohle muze chvilku trvat. Po asi 10 minutach prijzdej hasici a po dalsich 5 minutach zas odjizdej, protoze prekvapive nehori (kdo by to byl cekal...) a tak se banda typku v pyzamech vraci za hrmotu hromu a svitu blesku do poklidu svych utulnych pokoju. Na schodech se rozloucime s kamarady jako ze "see ya tomorrow", nacez nekteri zavtipkuji, ze ne tomorrow, ale za chvili. Ulehame a snazime se usnout. Kdyz se konecne zacina darit (asi tak 4:00) ozve se znovu ten zlovestnej zvuk a opet zvesela v pyzamu sebehneme schody a setkame se s prateli pred budovou. Alarm prestane kvicet.. jako ze prej planej poplach. Tak jdeme zas nahoru, ale nez se zas rozloucime zacne to znova. Tentokrat uz se nikdo nevzrusuje a pokracujeme ve stoupani nahoru (i kdyz v pripade pozaru by jiste bylo bezpecnejsi jit opacnym smerem), par lidi se z nejakych zahadnych duvodu snazi jit dolu. Tak se na chvili zastavujeme na schodech. Alarm prestava. Jdeme zas nahoru. Kdyz vchazime do dveri pokoje, zacne to zas ricet. Nikoho na chodbe ani nenapadne jit znova dolu. Po par vterinach zvuk zmlkne nadobro a my si muzeme uzit zbyvajicich par hodin spanku.
1 comment:
hehe - zkouška sirén, právě proběhla zkouška sirén :)), jinak "la noche de salsa" je značně inspirativní
Post a Comment