Monday, April 30, 2007
Sunday, April 29, 2007
freude, freude...
aneb ze vcera na dnesek jsem spala bez par minut 14 hodin a zdalo se mi, ze umru...
kdyz jsem to cely napsala, tak se celej firefox zasekl a muzu zacit znova... grrrrr
Kdyby me Sigmund Freud znal, jiste by nejdriv zaplesal a pak asi spachal sebevrazdu. Sny se mi zdaji denne (jako kazdemu), sve sny si casto pamatuji (nekdy po omezenou dobu, nekdy jen casti) a me sny nejsou prijemne. Tak co se mi to zdalo dneska...
Sli jsme s nejakou divkou a chlapcem (duskovyraz) na vylet. Ve snu jsem je znala, ale ted je nedokazu k nikomu priradit. Vysli jsme na nejakou vez, protoze jsme potrebovali prejit 'na druhou stranu'. Vez byla ve vysce 10 km a kolem okolo nebylo vubec nic (o logice tohohle netreba uvazovat), jen vzduch a lavka na druhe strane. Ta sla vodorovne, nemela zadne podpory, jen tak se vznasela ve vzduchu. Mostek pres ktery jsme meli prejit, byl sice kovovy, ale 'pricne sprusle', co mely slouzit jako podlaha byly asi metr od sebe a po nimi nic a zabradli bylo asi 30 cm vysoke. Ja jsem se zavratemi prejit odmitla a tak jsme se rozhodli pro navrat. Najednou jsme vsak byli na kolech (jak se dostaly nahoru se me neptejte) a na zacatku cesty dolu nebyly schody, ale jakesi klopene zatacky, neco jako tobogan, ale s podstatne nizsimi okraji. Trochu jsme se nad tim podivili, ale jinak se dolu nedalo. Moji spolucestovnici se vydali na cestu prvni a ja po nich. Prvni zatacku, ktera mela okraj skutecne nizky jsem tesne vybrala, druha zatacka mela okraj vyssi a asi ve dvou tretinach zacinal "ochranny plot" (tvorilo to tam takovej tunel). Nicmene tesne pred plotem jsem vylitla i s kolem. Koukla jsem na sve pratele, usmala se, zamavala a poslala "vzdusny polibek". Bylo mi trochu smutno, ze uz je nikdy neuvidim. Ne, neprobehl mi pred ocima cely zivot, litovala jsem, ze jsem nikdy nezkusila skok s padakem, protoze let vzduchem se mi libil. Potom uz jsem jen doufala, ze pad nebude moc bolet a premyslela, jak bych se mela natocit, abych toho docilila. Pak bylo na par vterin temno. Najednou jsem mluvila s mami, vypdala prekvapene a rekla mi, ze jsem prece zemrela uz pred 10 lety. Nemohla me videt, nikdo me nemohl videt. Jen babicka a kdyz se me dotkla, mohli me videt i ostatni. Popovidala jsem si s prateli a s rodinou a pak jsem zase mluvila s mami. Povidaly jsme si, ale z niceho nic me uz neslysela. Nikdo me neslysel. Mluvila jsem na ne, ale nikdo me neslysel. Nechapala jsem proc, a vysvetleni bylo, ze jsem predtim byla v radiu, kde byl se mnou veden rozhovor (jak to bylo mozny, kdyz jsem mluvila s prateli a tak, nevim) a kdyz interview skoncilo, uz me zas nemohlo byt slyset. Ani jsem nemohla mami dopovedet to, co jsem chtela.
Tak to je ono.
tady je jakesi vytvarne ztvraneni cele situace v gimpu, neni to zadnej picasso, ale pro ilustraci to snad postaci...
kdyz jsem to cely napsala, tak se celej firefox zasekl a muzu zacit znova... grrrrr
Kdyby me Sigmund Freud znal, jiste by nejdriv zaplesal a pak asi spachal sebevrazdu. Sny se mi zdaji denne (jako kazdemu), sve sny si casto pamatuji (nekdy po omezenou dobu, nekdy jen casti) a me sny nejsou prijemne. Tak co se mi to zdalo dneska...
Sli jsme s nejakou divkou a chlapcem (duskovyraz) na vylet. Ve snu jsem je znala, ale ted je nedokazu k nikomu priradit. Vysli jsme na nejakou vez, protoze jsme potrebovali prejit 'na druhou stranu'. Vez byla ve vysce 10 km a kolem okolo nebylo vubec nic (o logice tohohle netreba uvazovat), jen vzduch a lavka na druhe strane. Ta sla vodorovne, nemela zadne podpory, jen tak se vznasela ve vzduchu. Mostek pres ktery jsme meli prejit, byl sice kovovy, ale 'pricne sprusle', co mely slouzit jako podlaha byly asi metr od sebe a po nimi nic a zabradli bylo asi 30 cm vysoke. Ja jsem se zavratemi prejit odmitla a tak jsme se rozhodli pro navrat. Najednou jsme vsak byli na kolech (jak se dostaly nahoru se me neptejte) a na zacatku cesty dolu nebyly schody, ale jakesi klopene zatacky, neco jako tobogan, ale s podstatne nizsimi okraji. Trochu jsme se nad tim podivili, ale jinak se dolu nedalo. Moji spolucestovnici se vydali na cestu prvni a ja po nich. Prvni zatacku, ktera mela okraj skutecne nizky jsem tesne vybrala, druha zatacka mela okraj vyssi a asi ve dvou tretinach zacinal "ochranny plot" (tvorilo to tam takovej tunel). Nicmene tesne pred plotem jsem vylitla i s kolem. Koukla jsem na sve pratele, usmala se, zamavala a poslala "vzdusny polibek". Bylo mi trochu smutno, ze uz je nikdy neuvidim. Ne, neprobehl mi pred ocima cely zivot, litovala jsem, ze jsem nikdy nezkusila skok s padakem, protoze let vzduchem se mi libil. Potom uz jsem jen doufala, ze pad nebude moc bolet a premyslela, jak bych se mela natocit, abych toho docilila. Pak bylo na par vterin temno. Najednou jsem mluvila s mami, vypdala prekvapene a rekla mi, ze jsem prece zemrela uz pred 10 lety. Nemohla me videt, nikdo me nemohl videt. Jen babicka a kdyz se me dotkla, mohli me videt i ostatni. Popovidala jsem si s prateli a s rodinou a pak jsem zase mluvila s mami. Povidaly jsme si, ale z niceho nic me uz neslysela. Nikdo me neslysel. Mluvila jsem na ne, ale nikdo me neslysel. Nechapala jsem proc, a vysvetleni bylo, ze jsem predtim byla v radiu, kde byl se mnou veden rozhovor (jak to bylo mozny, kdyz jsem mluvila s prateli a tak, nevim) a kdyz interview skoncilo, uz me zas nemohlo byt slyset. Ani jsem nemohla mami dopovedet to, co jsem chtela.
Tak to je ono.
tady je jakesi vytvarne ztvraneni cele situace v gimpu, neni to zadnej picasso, ale pro ilustraci to snad postaci...
Pak se mi jeste zdalo neco o aute z autopujcovny a jak jsme parkovali v cinsky restauraci a nezplatili za parkoviste, a jak nas pak za to cinani chteli zabit, jak jsme utikali oknem a sli zpatky do pucovny, kde bylo vsechno prazdny, bez nabytku, jen v jedny mistnosti mluvil zaznamnik a bylo to cely desne zmateny a depresivni a moc presne si to nepamatuju.
Sny o tom, ze musim prejit pres rozpadly most a mam zavrate, a padam dolu se mi zdaji s jistou pravidelnosti. Nekdy se mi dokoce zda, ze most je uplne tesne nad vodou, ale ja se stejne bojim prejit. Posledne se mi vlastne taky zdalo, ze jsem byla ve stavu bez tize ve vytahu, tocila jsem se hlavou dollu a tak, divne bylo, ze stav beztize pusobil jen na me a na nikho jinyho ne.
No, tak takhle ja travim noci, litam po vsech certech...
Thursday, April 26, 2007
pijte!
na moje zdravi... :-D
myslim, ze o zdravotnich problemech tu jeste rec nebyla, takze tohle bude uplne nove, uzasne a fascinujici (haha)
Vzhledem k tomu, ze vetsina z vas me velmi dobre zna, tak jiste nikoho neprekvapi, ze sve obtize si velmi jednoduse umim zpusobit sama a staci mi velmi malo (doted si vybavuju potlesk na hlavnim nadrazi po poslednim tridnim vyletu, na pocest toho, ze si kristinka nic nezlomila, nikam nespadla apod.)... a tak tedy...
kapitola prvni:
Bylo nebylo, na konci ledna nam snezilo a mrznulo. Jednoho krasneho patku bylo pocasi sluncne a jen lehounce nad nulou, az srdce plesalo a radosti skakalo. Vecer byl taky jak vymalovany, mesic osvetloval Milwaukee a mrzlo. Vsechno co pres den natalo, zamrzlo a tam se stala ona chyba :-D No, uklouzla jsem na ledu, zniceho nic jsem lezela na zemi a neco oskliveho se mi prihodilo s levym kotnikem. Zmodral a znacne nabyl na velikosti. Kdyz se to po weekendu nezlepsilo, rozhodla jsem se vydat do health services, coz je misto, kde sedi "sestra" a dava rady. Ta na to koukla a rekla "hmmm, nechame michelle (nebo nejaky takovy jmeno), aby se na to koukla." Michelle (rikejme ji treba tak) je "head coach" tady na msoe. Bylo ji tak maximalne 30 a jako ostatni sportovci/pseudodoktori se tvarila, jako, ze ji obtezuju malickostma. Nicmene kotnik obkoukla, ohmatala, dokonce do nej i surove prastila (jau!), nekolikrat me ujistila, ze zlomeny to neni (jen vyvrtnuty) a ze rentgen urcite neni treba, a ze mam co nejvic chodit a chladit. Kdyz po mesici otok zmizel jen castecne, jala jsem se tam znova, tazati se, zda je to normalni... "It is absolutely normal"... po trech mesicich to stale jeste bolelo, ale vydavat se tam se mi uz nechtelo, a to hned z nekolika duvodu: a) po trech mesicich uz s tim stejne nikdo nic nenadela b) zas by se na me koukala jako ze simuluju...
kapitola druha:
Bylo nebylo jedenoho krasneho dubnoveho sobotniho podvecera jsme se s nekolika prateli vydali na slavnostni banket pri prilezitosti steho vyroci zalozeni triangle fraternity. Vsichni se vyfikli a ja pochopitelne taky. Saty tu mam jediny a to ty, co jsem si koupila za $27 v obchode, co se zove "forever 21" (kez by) a pak boty, co jsem si objednala online a jsou uplne dokonaly a maj 3.25 in (asi 8cm) vysokej podpatek, takze jsem pak nejvyssi v celem sirem okoli (a to si pochopitelne velmi uzivam). No abych nezdrzovala, chuze ze schodu potazenych kobercem nebyla v mem podani uplne koser (coz jiste nikoho z vas neprekvapi, me to pochopitelne neprekvapilo vubec, protoze uz se nejakej ten patek znam). Tak tak, Kristinka udelala bac, coz zpusobilo nasledujici skody: modrinu na prave pulce o velikosti brazilie (pulka (to nebylo zpusobeno padem hehe) i modrina), levy kotnik a koleno silne zabolelo, Kotnik nasledne otekl (to aby to nebylo jednoduchy) (nicmene nezmodral, tak nevim jestli to je dobry, nebo ne). No zlepseni zatim veskere zadne (kotnik boli, koleno taktez), ale na health services se zatim nechystam, protoze bych se zas dozvedela, ze mi nic neni...
pokud se to nezlepsi do pondeli, asi se tam zas vydam a budu se utrpne tvarit, hehe:)
myslim, ze o zdravotnich problemech tu jeste rec nebyla, takze tohle bude uplne nove, uzasne a fascinujici (haha)
Vzhledem k tomu, ze vetsina z vas me velmi dobre zna, tak jiste nikoho neprekvapi, ze sve obtize si velmi jednoduse umim zpusobit sama a staci mi velmi malo (doted si vybavuju potlesk na hlavnim nadrazi po poslednim tridnim vyletu, na pocest toho, ze si kristinka nic nezlomila, nikam nespadla apod.)... a tak tedy...
kapitola prvni:
Bylo nebylo, na konci ledna nam snezilo a mrznulo. Jednoho krasneho patku bylo pocasi sluncne a jen lehounce nad nulou, az srdce plesalo a radosti skakalo. Vecer byl taky jak vymalovany, mesic osvetloval Milwaukee a mrzlo. Vsechno co pres den natalo, zamrzlo a tam se stala ona chyba :-D No, uklouzla jsem na ledu, zniceho nic jsem lezela na zemi a neco oskliveho se mi prihodilo s levym kotnikem. Zmodral a znacne nabyl na velikosti. Kdyz se to po weekendu nezlepsilo, rozhodla jsem se vydat do health services, coz je misto, kde sedi "sestra" a dava rady. Ta na to koukla a rekla "hmmm, nechame michelle (nebo nejaky takovy jmeno), aby se na to koukla." Michelle (rikejme ji treba tak) je "head coach" tady na msoe. Bylo ji tak maximalne 30 a jako ostatni sportovci/pseudodoktori se tvarila, jako, ze ji obtezuju malickostma. Nicmene kotnik obkoukla, ohmatala, dokonce do nej i surove prastila (jau!), nekolikrat me ujistila, ze zlomeny to neni (jen vyvrtnuty) a ze rentgen urcite neni treba, a ze mam co nejvic chodit a chladit. Kdyz po mesici otok zmizel jen castecne, jala jsem se tam znova, tazati se, zda je to normalni... "It is absolutely normal"... po trech mesicich to stale jeste bolelo, ale vydavat se tam se mi uz nechtelo, a to hned z nekolika duvodu: a) po trech mesicich uz s tim stejne nikdo nic nenadela b) zas by se na me koukala jako ze simuluju...
kapitola druha:
Bylo nebylo jedenoho krasneho dubnoveho sobotniho podvecera jsme se s nekolika prateli vydali na slavnostni banket pri prilezitosti steho vyroci zalozeni triangle fraternity. Vsichni se vyfikli a ja pochopitelne taky. Saty tu mam jediny a to ty, co jsem si koupila za $27 v obchode, co se zove "forever 21" (kez by) a pak boty, co jsem si objednala online a jsou uplne dokonaly a maj 3.25 in (asi 8cm) vysokej podpatek, takze jsem pak nejvyssi v celem sirem okoli (a to si pochopitelne velmi uzivam). No abych nezdrzovala, chuze ze schodu potazenych kobercem nebyla v mem podani uplne koser (coz jiste nikoho z vas neprekvapi, me to pochopitelne neprekvapilo vubec, protoze uz se nejakej ten patek znam). Tak tak, Kristinka udelala bac, coz zpusobilo nasledujici skody: modrinu na prave pulce o velikosti brazilie (pulka (to nebylo zpusobeno padem hehe) i modrina), levy kotnik a koleno silne zabolelo, Kotnik nasledne otekl (to aby to nebylo jednoduchy) (nicmene nezmodral, tak nevim jestli to je dobry, nebo ne). No zlepseni zatim veskere zadne (kotnik boli, koleno taktez), ale na health services se zatim nechystam, protoze bych se zas dozvedela, ze mi nic neni...
pokud se to nezlepsi do pondeli, asi se tam zas vydam a budu se utrpne tvarit, hehe:)
Monday, April 23, 2007
prani spinavych penez
No, dobra. Vim, ze o prani tu uz byla rec, nevertheless - dneska mi doslo spodni pradlo (ciste), takze jsem mela vlastne jen 3 moznosti -
a) vyprat si
b) chodit navostro (aka "commando" in english - to abyste se priucili ;))
c) pouzit pouzite pradlo
Protoze jsem devce cudne a cistotne, rozhodla jsem se pro moznost a). No, abych to zkratila, myslim, ze zeme nekonecnych moznosti by mela rapidne zmenit svuj pohled na prani, protoze kdyby nase pracka doma prala jako pracky tady, musela bych obmenovat celej satnik kazdyho pul roku (a znicit pracku). Nevim, jestli je problem v tom, ze praci "prasek" je tu tekutej nebo v tech prackach samotnejch, ale docilit toho, aby bila bila byla nelze. Bavila jsem se o tom s katrinou, a ta rekla, ze kdyz chce neco "poradne vyprat" (jako kdyz to treba ma nejaky fleky od vina/cokolady/krve/atp.), tak to predtim predpere v nejakym jinym pripravku - tak nevim, jestli sem technologie jeste nedorazila nebo co, ale kdyz peru doma, tak se 90% takovejchle fleku vypere bez problemu (bila belejsi, pradlo cistejsi) bez predpirani.
Jeste jsem se nezminila, ze na trideni pradla dle barev se tu nehraje - pradlo je bud bily (pere se na warm), nebo barevny (pere se na cold), takze ja jsem tu takovej vizionar v tomhle ohledu. Nevim, jestli ty ruzny teploty (cold/warm/hot) pri prani neco znamenaj, protoze povleceni se nevypere ani na "hot". Tak jediny, co mistni pracky zvladnou bez problemu je slozit dolarovou bankovku do uhledneho ctverecku o rozmerech asi 2.5x2.5 cm (aka in x in) (nevim, jak se to podarilo, ale stalo se - to je tak, kdyz si nechate dolar v kapse u kalhot).
Amen
a) vyprat si
b) chodit navostro (aka "commando" in english - to abyste se priucili ;))
c) pouzit pouzite pradlo
Protoze jsem devce cudne a cistotne, rozhodla jsem se pro moznost a). No, abych to zkratila, myslim, ze zeme nekonecnych moznosti by mela rapidne zmenit svuj pohled na prani, protoze kdyby nase pracka doma prala jako pracky tady, musela bych obmenovat celej satnik kazdyho pul roku (a znicit pracku). Nevim, jestli je problem v tom, ze praci "prasek" je tu tekutej nebo v tech prackach samotnejch, ale docilit toho, aby bila bila byla nelze. Bavila jsem se o tom s katrinou, a ta rekla, ze kdyz chce neco "poradne vyprat" (jako kdyz to treba ma nejaky fleky od vina/cokolady/krve/atp.), tak to predtim predpere v nejakym jinym pripravku - tak nevim, jestli sem technologie jeste nedorazila nebo co, ale kdyz peru doma, tak se 90% takovejchle fleku vypere bez problemu (bila belejsi, pradlo cistejsi) bez predpirani.
Jeste jsem se nezminila, ze na trideni pradla dle barev se tu nehraje - pradlo je bud bily (pere se na warm), nebo barevny (pere se na cold), takze ja jsem tu takovej vizionar v tomhle ohledu. Nevim, jestli ty ruzny teploty (cold/warm/hot) pri prani neco znamenaj, protoze povleceni se nevypere ani na "hot". Tak jediny, co mistni pracky zvladnou bez problemu je slozit dolarovou bankovku do uhledneho ctverecku o rozmerech asi 2.5x2.5 cm (aka in x in) (nevim, jak se to podarilo, ale stalo se - to je tak, kdyz si nechate dolar v kapse u kalhot).
Amen
Saturday, April 21, 2007
...
We will gladly steam your purchase
free of charge
free of charge
ja napis stojici na "akvariu" s zivejma rakama/krabama v metro marketu. Nevim proc, ale vzdycky kdyz tam jdu me to naprosto dostane; nejspis proto, ze ty raky/kraby nazyvaj "purchase"
P.S. tak tohle jsem chtela postnout uz tak od rijna :-D
P.S. tak tohle jsem chtela postnout uz tak od rijna :-D
Wednesday, April 11, 2007
Monday, April 09, 2007
IT little prince in the grindhouse
... aneb ni slova o pocasi (jen tak mmch - snezi)
1.
stava se vam nekdy, ze vas neco rozcili, ackoli to ocekavate. Ja dneska po ranu vyrazila do knihkupectvi s tim, ze si koupim maleho prince... (jako tu knizku ;)). Zamirim k oddeleni fiction a pocnu usilovne premyslet u jakeho pismena bych zacala hledat. Zacnu u "S", protoze to se mi z nejakeho zahadneho duvodu jevi jako nejpravdepodobnejsi varianta. Nic. Pokracuji u "E", protoze "e" je bliz k "s" nez "d" a ja nechci pobihat po ochode jako idiot :-D. "e" nic. "d" nic. "ze by to nemeli? bullshit," rikam si, ale do detskeho oddeleni jit odmitam, protoze to "prece neni kniha pro deti". Kdyz se me tedy jeden z mistnich/tamnich zamestnantcu zepta, zda potrebuju pomoct, odvazne se ptam, zda maj malyho prince... 10 vterin pote mirime neodvratne k detskemu oddeleni...
2.
v patek vecer jsem opet po nedlouhe dobe vyrazila do kina (minuly tyden jsem videla "wild hogs", coz byla blbost, ale aspon se u toho nemuselo premyslet, a predtim "lives of the others", coz bylo fakt dooost dobry). Tentokrat byl na programu Grindhouse aneb novy "dvojfilm" od Roberta Rodrigueze (mj. sin city) a Quentina Tarantina (mj. pulp fiction, jak fsichni (hehe) vime). Vlasnte jsem to ani videt nechtela (sin city jsem nevidela a ani nechci, protoze se to cely odehrava ve tme a takovy filmy ja proste nemuzu vystat (do tyhle kategorie spada treba i batman) a jediny, co jsem videla od tarantina bylo pulp fiction, coz nebylo spatny, ale...), ale chtela jsem nekam vyrazit a filmy jako "300" me vubec nezajimaj. A tak jsem se ocitla v kine s myslenkou, ze to treba nebude tak spatny, jak si myslim...
*jak by rekla wikipedie, tahle cast odhaluje "dej" nebo jeho cast, takze jestli se na to chystate a chcete se nechat "prekvapit", tak to nectete (ja teda prekvapena vubec nebyla a to zmineny rezisery znam jen minimalne)* jen tak mmch http://en.wikipedia.org/wiki/Grindhouse_(film)
trailer: http://youtube.com/watch?v=r9GOyle6YqA
Grindhouse jsou vlastne dva na sobe nezavisly filmy, z nichz kazdej trva asi hodinu a pul, takze si v kine pobudete docela slusnej casek.
Prvni film se jmenuje "Planet terror", natocil ho vyse zmineny rr a je o zombiich.
Myslenky: hmmm, gogo tanecnince konci, blondyna v aute, predpoklad: blondyna se konce filmu nepochybne nedozije, military base, koule v lahvi, Bruce Willis, zeleny dym, bobtnajici tvare, gogo tanecnice vstupuje do "restaurace", blondyna umira (predpoklad potvrzen), zombie, nuda, blbost, blbost, jezis to ubehlo teprve 25 minut, uchylnej doktor, doktorova blondata zena s injekcema, gogo bez nohy, mrtvoly na uteku, spousta zombii s bobtnajicima tvarema, jezis to je jeste vetsi blbost nez jsme cekali, doktor se snazi zabit svoji zenu, dite s pistoli, gogo sex, sileny vedec, military base, jezis snad uz bude konec... dodejte spoustu krve, par vtipnych okamziku a mate pretty much ten film.
moje hodnoceni: 2/10
slovni hodnoceni: nebylo to horsi nez air force one, ale dost silne se to blizilo; dej byl dost silne predvidatelnej a byla to silena blbost, kterou nemohlo zachranit ani par opravdu vtipnych okamziku..
Moje hodnoceni: 4.5/10 pomerne nuda, druha zast filmu vyrazne lepsi nez prvni, dej plyne ukrutne pomalu, nuda nuda nuda, co se stane se da pomerne jednoduse predvidat
Celkove hodnoceni: 3/10... vetsi blbost uz jsem dlouho nevidela. jsem si nicmene velmi jista, ze vsichni zaryti fandove a ti, co si mysli, ze maj dost umeleckych bunek reknou, ze ten film je skvost atp. viz imdb hodnoceni (8.6/10)(http://www.imdb.com/title/tt0462322/). Pro me to byla s****a, kterou nemuzu nikomu doporucit. Jediny, co opravdu stalo za to, byly "falesny" trailery na zacatku a mezi filmama. Pri prvnim filmu se mi z nejakych zahadnych duvodu vybavil prvni film Petera Jacksona, kterej mi David poustel nejspis loni (jedina vzpominka: muz vstupuje do baru se sekackou na travu v rukach a "seka" koncetiny tancicim lidem) a kterej byl dle meho skromneho nazoru na podobny mentalni urovni... no, ale udelejte neco, kde je hodne krve, koncetin, zen, a lidi vas vychvali do nebes.
3.
Naladu jsem si zvedla pak o weekendu, kdy jsem konecne zkoukla vsech 6 dilu noveho britskeho sitcomu "the IT crowd" (cti "it" a ne "aj tyyy"), kterej jsem si na davidovo doporuceni stahla uz asi pred 3 mesicema (za pomoci jednoho dokonaleho firefox rozsireni). Malem jsem umrela smichy. Nemuzu nez doporucit, vsechny dily muzete najit na video.google.com nebo na youtube, ale tam je to jen po castech. Protoze jsem hodna, dam vam sem vsechny linky, abyste nemuseli hledat:
episode 1:
episode 2:
episode 3:
episode 4:
episode 5:
episode 6:
tadydadydadaaa, that's all :)
p.s. francouzsky titulky vypnete kliknuti na "cc" v pravem dolnim rohu
stava se vam nekdy, ze vas neco rozcili, ackoli to ocekavate. Ja dneska po ranu vyrazila do knihkupectvi s tim, ze si koupim maleho prince... (jako tu knizku ;)). Zamirim k oddeleni fiction a pocnu usilovne premyslet u jakeho pismena bych zacala hledat. Zacnu u "S", protoze to se mi z nejakeho zahadneho duvodu jevi jako nejpravdepodobnejsi varianta. Nic. Pokracuji u "E", protoze "e" je bliz k "s" nez "d" a ja nechci pobihat po ochode jako idiot :-D. "e" nic. "d" nic. "ze by to nemeli? bullshit," rikam si, ale do detskeho oddeleni jit odmitam, protoze to "prece neni kniha pro deti". Kdyz se me tedy jeden z mistnich/tamnich zamestnantcu zepta, zda potrebuju pomoct, odvazne se ptam, zda maj malyho prince... 10 vterin pote mirime neodvratne k detskemu oddeleni...
2.
v patek vecer jsem opet po nedlouhe dobe vyrazila do kina (minuly tyden jsem videla "wild hogs", coz byla blbost, ale aspon se u toho nemuselo premyslet, a predtim "lives of the others", coz bylo fakt dooost dobry). Tentokrat byl na programu Grindhouse aneb novy "dvojfilm" od Roberta Rodrigueze (mj. sin city) a Quentina Tarantina (mj. pulp fiction, jak fsichni (hehe) vime). Vlasnte jsem to ani videt nechtela (sin city jsem nevidela a ani nechci, protoze se to cely odehrava ve tme a takovy filmy ja proste nemuzu vystat (do tyhle kategorie spada treba i batman) a jediny, co jsem videla od tarantina bylo pulp fiction, coz nebylo spatny, ale...), ale chtela jsem nekam vyrazit a filmy jako "300" me vubec nezajimaj. A tak jsem se ocitla v kine s myslenkou, ze to treba nebude tak spatny, jak si myslim...
*jak by rekla wikipedie, tahle cast odhaluje "dej" nebo jeho cast, takze jestli se na to chystate a chcete se nechat "prekvapit", tak to nectete (ja teda prekvapena vubec nebyla a to zmineny rezisery znam jen minimalne)* jen tak mmch http://en.wikipedia.org/wiki/Grindhouse_(film)
trailer: http://youtube.com/watch?v=r9GOyle6YqA
Grindhouse jsou vlastne dva na sobe nezavisly filmy, z nichz kazdej trva asi hodinu a pul, takze si v kine pobudete docela slusnej casek.
Prvni film se jmenuje "Planet terror", natocil ho vyse zmineny rr a je o zombiich.
Myslenky: hmmm, gogo tanecnince konci, blondyna v aute, predpoklad: blondyna se konce filmu nepochybne nedozije, military base, koule v lahvi, Bruce Willis, zeleny dym, bobtnajici tvare, gogo tanecnice vstupuje do "restaurace", blondyna umira (predpoklad potvrzen), zombie, nuda, blbost, blbost, jezis to ubehlo teprve 25 minut, uchylnej doktor, doktorova blondata zena s injekcema, gogo bez nohy, mrtvoly na uteku, spousta zombii s bobtnajicima tvarema, jezis to je jeste vetsi blbost nez jsme cekali, doktor se snazi zabit svoji zenu, dite s pistoli, gogo sex, sileny vedec, military base, jezis snad uz bude konec... dodejte spoustu krve, par vtipnych okamziku a mate pretty much ten film.
moje hodnoceni: 2/10
slovni hodnoceni: nebylo to horsi nez air force one, ale dost silne se to blizilo; dej byl dost silne predvidatelnej a byla to silena blbost, kterou nemohlo zachranit ani par opravdu vtipnych okamziku..
Druhy film se zove "Death Proof", natocil ho qt a je o aute, ktere je "death proof" (no neni to uplne o aute, ale...)
Myslenky: snad to bude lepsi nez to predtim, protoze jinak budu muset odejit, hubena mulatka (julia), zensky v aute, julia ma nohy z okynka - to uricte neni jen tak nahodou, bar, alkohol, jukebox, blondyna, predpoklad: blondyna se konce filmu nepochybne nedozije, kurt russel (stuntman mike), vypada nevinne, ale urcite to bude padouch (hint: nepije), smoking on the porch, damy odjizdi, julia ma opet nohu ven z okynka - to urcite nebude jen tak nahodou, blondyna naseda do auta s kurtem russelem, to bude jeji posledni minuta, blondyna umira, zpivajici zeny ve voze, celni naraz, letici noha (to bylo vskutku necekany), stuntman mike naprosto v poradku, jine 4 zeny, nudna konverzace o sexu, nuda, nuda, jezis kdy se konecne zas neco stane, diskuze o aute, nuda, jizda na kapote, stuntman mike opet na scene, aaaa, konecne se neco deje, sitauce se obraci, happy end.Moje hodnoceni: 4.5/10 pomerne nuda, druha zast filmu vyrazne lepsi nez prvni, dej plyne ukrutne pomalu, nuda nuda nuda, co se stane se da pomerne jednoduse predvidat
Celkove hodnoceni: 3/10... vetsi blbost uz jsem dlouho nevidela. jsem si nicmene velmi jista, ze vsichni zaryti fandove a ti, co si mysli, ze maj dost umeleckych bunek reknou, ze ten film je skvost atp. viz imdb hodnoceni (8.6/10)(http://www.imdb.com/title/tt0462322/). Pro me to byla s****a, kterou nemuzu nikomu doporucit. Jediny, co opravdu stalo za to, byly "falesny" trailery na zacatku a mezi filmama. Pri prvnim filmu se mi z nejakych zahadnych duvodu vybavil prvni film Petera Jacksona, kterej mi David poustel nejspis loni (jedina vzpominka: muz vstupuje do baru se sekackou na travu v rukach a "seka" koncetiny tancicim lidem) a kterej byl dle meho skromneho nazoru na podobny mentalni urovni... no, ale udelejte neco, kde je hodne krve, koncetin, zen, a lidi vas vychvali do nebes.
3.
Naladu jsem si zvedla pak o weekendu, kdy jsem konecne zkoukla vsech 6 dilu noveho britskeho sitcomu "the IT crowd" (cti "it" a ne "aj tyyy"), kterej jsem si na davidovo doporuceni stahla uz asi pred 3 mesicema (za pomoci jednoho dokonaleho firefox rozsireni). Malem jsem umrela smichy. Nemuzu nez doporucit, vsechny dily muzete najit na video.google.com nebo na youtube, ale tam je to jen po castech. Protoze jsem hodna, dam vam sem vsechny linky, abyste nemuseli hledat:
episode 1:
episode 2:
episode 3:
episode 4:
episode 5:
episode 6:
tadydadydadaaa, that's all :)
p.s. francouzsky titulky vypnete kliknuti na "cc" v pravem dolnim rohu
Wednesday, April 04, 2007
Wettervorhersage (die)
Wir melden uns wieder aus Milwaukee um euch über die neuste Wetterlage zu informieren. Wie ihr vielleicht wisst, wechselt sich das Wetter hier fast jede Minute. Heute hat es wieder geschneit and gefroren. Und wie sind die Aussichten für die nächste Woche? Kalt, sonnig und windig (Windstärke bis 40 mph).
ehm... no, zas je to o pocasi, tak jsem vas aspon musela pobavit svoji stale vice a vice upadajici nemcinou (kdyby to cetla caslavska, asi by se prevratila v hrobe :-D) :-D
jinak pristi tyden, teda vlastne uz v patek, zacina "spring break" aka velikonocni prazdniny, ale tentokrat se nikam nechystam a budu se nejspis poflakovat tady po okoli... leda bych se spontanne pro neco rozhodla, ale myslim, ze to zas tak moc nehrozi. Kdyby jo, budu vas informovat ;)
P.S. podle panelu v prizemi je dnes "read a fairy tale day", takze si urcite nejakou peknou pohadku prectete - a pokud chcete moje doporuceni na dlouho pohadku, pak "Jak sel Honza do lenoraje" (jan drda, myslim) a na kratkou "Vasnosta vsech Vasnostu" (ze sbirky Kocici Kral, vypravuje Pavel Srut)
ehm... no, zas je to o pocasi, tak jsem vas aspon musela pobavit svoji stale vice a vice upadajici nemcinou (kdyby to cetla caslavska, asi by se prevratila v hrobe :-D) :-D
jinak pristi tyden, teda vlastne uz v patek, zacina "spring break" aka velikonocni prazdniny, ale tentokrat se nikam nechystam a budu se nejspis poflakovat tady po okoli... leda bych se spontanne pro neco rozhodla, ale myslim, ze to zas tak moc nehrozi. Kdyby jo, budu vas informovat ;)
P.S. podle panelu v prizemi je dnes "read a fairy tale day", takze si urcite nejakou peknou pohadku prectete - a pokud chcete moje doporuceni na dlouho pohadku, pak "Jak sel Honza do lenoraje" (jan drda, myslim) a na kratkou "Vasnosta vsech Vasnostu" (ze sbirky Kocici Kral, vypravuje Pavel Srut)
Sunday, March 25, 2007
mily denicku...
... pocasi se zblaznilo....
Rano bylo mlzno, ale pak vykouklo slunce a venku se ohralo natolik, ze tomu sama neverim. Forecastfox mi tu ukazoval 25 (ve stinu) (a to je prosim brezen), alias 80F (na coz mi forecastfox rekl, ze to prekonalo rekord pro tenhle den (72F)). Vysla jsem si na prochazku jen v tilku a kratasech, ale stejne mi bylo vedro... to jsou veci, predpokladam, ze ted zas zacne mrznout a snezit nebo tak neco :-D
Thursday, March 22, 2007
salsa a tanec mezi kapkami deste v pyzamu...
... aneb jak se kristinka nevyspala
Jak jste si mozna vsimli, tak na MSOE se porad neco deje (narozdil od CVUT, kde se nedeje nikdy nic). Takze, kdyz v pondeli prisel e-mail o tom, ze ve stredu se kona "la noche de salsa", katrina vyskakovala radosti malem az do stropu (we have to go, that would be sooo much fun). Pokud jsem se jeste nezminila (ale ja myslim, ze jo), tak Katrina je ma uzasna spolubydlici a uzivame si spoustu legrace. Nadesla streda a Kristinka stale jeste neni rozhodnuta, zda si ma nechat tuhle akci ujit, ci nikolive. Cela akce se kona nekde na severu milwaukee, takze jedeme vozem. odjezd je stanoven na pul osmou, jezto lekce zacina v osm. V sedm se rozhodnu, ze si to teda ujit nenecham, hoooopnu do sprchy a o pul jsem ready.
Nakonec nas jde 8 - ja, Katrina, Chris, Emily, Corey, Ryan, Alex a Jeff (to cucite kolik mam kamaradu, co? hehe). Venku bouri a blejska a predevsim prsi. Kdyz dorazime k univerzite, tak asi 4x objizdime kolem campusu a hledame vysnenou budovu. Nikdo totiz nedba meho dotazu "a co kdyz je to tahle?" (aneb ta jedina co ma velkej vchod a sviti se v ni)... a (ani se mi snad nechce rikat, ze se nakonec ukazalo, ze jsem mela zase pravdu :-D). Dorazime asi o 10 minut pozdejc, ale to zas tak nevadi, jdeme prece tancit salsu, tanec latinskoamericky a jak znamo v jizni americe se na cas nehraje. Zaplatime vstupne $3 a muzeme se vrhnout do viru tance. Instruktor se jmenuje Ivan, ma na sobe mrkvace a svudne pri tanci krouti pozadim (aspon on si urcite mysli, ze svudne :-D). Lekce trvala lehce pres hodinu, naucili jsme se zakadni kroky a jednu otocku. Pak jsme se vrhli do viru volneho tance a opustili cardinal strich uni lehce pred 11.
Tim ovsem noc zdaleka nekoncila, jak by se mohlo zdat. Vyrazili jsme do pizza shuttle, coz je takova pizzerie, kde maj az do 3 do rana a tam jsme se natriskli zmrzlinou a tak podobne. Domu jsme dorazili asi o pul jedny, zkoukly fotky (pozorujte tu profesionalni zmenu i->y :-D), unaveny ulehly do postele a prakticky okamzite usnuly.
Stick with me, to jeste zdaleka neni vsechno. Pokojne si spim a najednou slysim Katrinu rikat "Wake up, it's the fire alarm, we have to go"... otevru oko a ucho a ono jo... hodim oko na mikrovlnku - 3:05. Oblikame bundy a v pyzamu a pantoflich schazime po schodech pred budovu, do deste a blesku. Prechazime do lobby druhy budovy, protoze tohle muze chvilku trvat. Po asi 10 minutach prijzdej hasici a po dalsich 5 minutach zas odjizdej, protoze prekvapive nehori (kdo by to byl cekal...) a tak se banda typku v pyzamech vraci za hrmotu hromu a svitu blesku do poklidu svych utulnych pokoju. Na schodech se rozloucime s kamarady jako ze "see ya tomorrow", nacez nekteri zavtipkuji, ze ne tomorrow, ale za chvili. Ulehame a snazime se usnout. Kdyz se konecne zacina darit (asi tak 4:00) ozve se znovu ten zlovestnej zvuk a opet zvesela v pyzamu sebehneme schody a setkame se s prateli pred budovou. Alarm prestane kvicet.. jako ze prej planej poplach. Tak jdeme zas nahoru, ale nez se zas rozloucime zacne to znova. Tentokrat uz se nikdo nevzrusuje a pokracujeme ve stoupani nahoru (i kdyz v pripade pozaru by jiste bylo bezpecnejsi jit opacnym smerem), par lidi se z nejakych zahadnych duvodu snazi jit dolu. Tak se na chvili zastavujeme na schodech. Alarm prestava. Jdeme zas nahoru. Kdyz vchazime do dveri pokoje, zacne to zas ricet. Nikoho na chodbe ani nenapadne jit znova dolu. Po par vterinach zvuk zmlkne nadobro a my si muzeme uzit zbyvajicich par hodin spanku.
Jak jste si mozna vsimli, tak na MSOE se porad neco deje (narozdil od CVUT, kde se nedeje nikdy nic). Takze, kdyz v pondeli prisel e-mail o tom, ze ve stredu se kona "la noche de salsa", katrina vyskakovala radosti malem az do stropu (we have to go, that would be sooo much fun). Pokud jsem se jeste nezminila (ale ja myslim, ze jo), tak Katrina je ma uzasna spolubydlici a uzivame si spoustu legrace. Nadesla streda a Kristinka stale jeste neni rozhodnuta, zda si ma nechat tuhle akci ujit, ci nikolive. Cela akce se kona nekde na severu milwaukee, takze jedeme vozem. odjezd je stanoven na pul osmou, jezto lekce zacina v osm. V sedm se rozhodnu, ze si to teda ujit nenecham, hoooopnu do sprchy a o pul jsem ready.
Nakonec nas jde 8 - ja, Katrina, Chris, Emily, Corey, Ryan, Alex a Jeff (to cucite kolik mam kamaradu, co? hehe). Venku bouri a blejska a predevsim prsi. Kdyz dorazime k univerzite, tak asi 4x objizdime kolem campusu a hledame vysnenou budovu. Nikdo totiz nedba meho dotazu "a co kdyz je to tahle?" (aneb ta jedina co ma velkej vchod a sviti se v ni)... a (ani se mi snad nechce rikat, ze se nakonec ukazalo, ze jsem mela zase pravdu :-D). Dorazime asi o 10 minut pozdejc, ale to zas tak nevadi, jdeme prece tancit salsu, tanec latinskoamericky a jak znamo v jizni americe se na cas nehraje. Zaplatime vstupne $3 a muzeme se vrhnout do viru tance. Instruktor se jmenuje Ivan, ma na sobe mrkvace a svudne pri tanci krouti pozadim (aspon on si urcite mysli, ze svudne :-D). Lekce trvala lehce pres hodinu, naucili jsme se zakadni kroky a jednu otocku. Pak jsme se vrhli do viru volneho tance a opustili cardinal strich uni lehce pred 11.
Tim ovsem noc zdaleka nekoncila, jak by se mohlo zdat. Vyrazili jsme do pizza shuttle, coz je takova pizzerie, kde maj az do 3 do rana a tam jsme se natriskli zmrzlinou a tak podobne. Domu jsme dorazili asi o pul jedny, zkoukly fotky (pozorujte tu profesionalni zmenu i->y :-D), unaveny ulehly do postele a prakticky okamzite usnuly.
Stick with me, to jeste zdaleka neni vsechno. Pokojne si spim a najednou slysim Katrinu rikat "Wake up, it's the fire alarm, we have to go"... otevru oko a ucho a ono jo... hodim oko na mikrovlnku - 3:05. Oblikame bundy a v pyzamu a pantoflich schazime po schodech pred budovu, do deste a blesku. Prechazime do lobby druhy budovy, protoze tohle muze chvilku trvat. Po asi 10 minutach prijzdej hasici a po dalsich 5 minutach zas odjizdej, protoze prekvapive nehori (kdo by to byl cekal...) a tak se banda typku v pyzamech vraci za hrmotu hromu a svitu blesku do poklidu svych utulnych pokoju. Na schodech se rozloucime s kamarady jako ze "see ya tomorrow", nacez nekteri zavtipkuji, ze ne tomorrow, ale za chvili. Ulehame a snazime se usnout. Kdyz se konecne zacina darit (asi tak 4:00) ozve se znovu ten zlovestnej zvuk a opet zvesela v pyzamu sebehneme schody a setkame se s prateli pred budovou. Alarm prestane kvicet.. jako ze prej planej poplach. Tak jdeme zas nahoru, ale nez se zas rozloucime zacne to znova. Tentokrat uz se nikdo nevzrusuje a pokracujeme ve stoupani nahoru (i kdyz v pripade pozaru by jiste bylo bezpecnejsi jit opacnym smerem), par lidi se z nejakych zahadnych duvodu snazi jit dolu. Tak se na chvili zastavujeme na schodech. Alarm prestava. Jdeme zas nahoru. Kdyz vchazime do dveri pokoje, zacne to zas ricet. Nikoho na chodbe ani nenapadne jit znova dolu. Po par vterinach zvuk zmlkne nadobro a my si muzeme uzit zbyvajicich par hodin spanku.
Subscribe to:
Posts (Atom)
