Vcera se mi poprve "postestilo" na vlastni kuzi pocitit zemetreseni... byl to pomerne zajimavej zazitek, nutno uznat...
Taky me ted, jak jsem se prihlasovala napadlo, ze pomerne zajimava, temer anketni, otazka by mohla byt: Jak pisete zavinac neboli at neboli @... Ja osobne pouzivam ze zvyku levy alt+64, nekteri mozna pouzivaji alt + ě (to bych sazela na ty, co nekdy pracovali s html) , nekteri mozna prepinaji na anglickou (ci jinou klavesnici) a pak bylo myslim jeste neco jako pravy alt+v, ale to mi tu nejak nefunguje a tak mozna kecam :D.
už dlouhou dobu mám obrovskou chuť na fazole s křenem neboli křenové fazole... jenže jsem je už aspoň 3 roky nikde neviděla prodávat. jak jsem se tak koukala na stránky výrobců lahůdek, tak fazole jsou stále u nich v nabídce...
a tak mám zásadní otázku... nevíte někdo o nějakých lahůdkách, kde by se můj oblíbený nezdravý majonezovy salat prodaval???
jinak budu muset podniknout dalsi kroky... desperate times call for desperate measures :)
Jdu si takhle vcera odpoledne z prace, adekvatne (=extremne slusne) oblecena do cerno-sede sukne, cernych puncochacu, cernych bot a cerneho svetriku. Na Knizeci vystoupim z autobusu. O kousek dal postava particka metalistu v cernych kozenych bundach, tezkych botach (to vyresej hned :D) a s dlouhymi vlasy. Evidentne cekaji. Pri pohledu na me, si jeden z nich neodpusti ironickou poznamku; tahle jde taky urcite s nama... myslel, ze jsem ho neslysela, jezto jsem mela na usich sluchatka... ale zrovna byla pauza mezi pisnickama...
Pokud jste to nějak náhodou propásli, tak minulý weekend se ve Světozoru konal festival německých filmů Der Film 3 (pokračuje myslím tenhle weekend v Aeru). Společně s Adámkem se nám poštěstilo navštívit 4 z nabízených filmů a tak se dá říct, že umění už jsem měla dost pro zbytek roku. Myslím, že podělit se o pár vlastních dojmů a zážitků rozhodně není k zahození, a tak tedy chronologicky (tj. v pořadí v jakém jsme filmy navštívili).
1. Der Champagner Spion (Agent, co měl rád šampaňské) Tohle bylo trochu zklamání na úvod a to hned z několika důvodů a) byla to nuda b) nebylo to německy (nebo tedy bylo ale asi tak z 1/100). Dokument o špionovi, co žil "dva životy", padl do zajetí, byl osvobozen, svůj původní život "opustil" a nakonec umřel v chudobě a sám mi zkrátka připadal dost průměrnej. Myslím, že něco podobného by se dalo natočit prakticky o komkoli. Navíc to skoro celý bylo hebrejsky.
2. Falco - Verdammt, wir leben noch! (Falco) Na tenhle film jsem se těšila nejvíc a rozhodně nezklamal. Bylo to hodně depresivní vidět, jak se neustále potácel mezi úspěchem a deliriem, ale tak to asi zkrátka funguje. To se myslím hodně povedlo.
3. Wolke 9 (Sedmé nebe) Promítání tohohle filmu předcházela jakási divadelní ukázka od jakýchsi důchodkyň. Smysl této ukázky jsem evidentně jaksi nepochopila (věčné téma: umění a já) a nepochopila jsem ani, čím se měla ksakru vztahovat k filmu (jediná souvislost bylo stáří aktérek).
Ale zpátky k filmu - když jsem původně navrhovala, že se na to půjdem podívat, Adam odvětil, že geriatrický porno vidět nemusí. Nicméně nakonec tohoto kulturního zážitku ušetřen nebyl. Teď abych to uvedla na pravou míru s tím geriatrickým pornem - tak o tom ten film, prosím, vůbec není. Upřímně, je to úplně obyčejnej příběh - vdaná se zamiluje, má poměr, má dilema, má výčitky, ve snaze ulehčit svému svědomí to manželovi vyklopí, má problém, odejde od manžela. Jediný zásadní rozdíl oproti ostatním filmům je to, že všem aktérům je přes 60. Film končí jedinou možnou variantou (ne, a není to ta, že by se manžel a milenec dali dohromady a tu ženu odkopli :D)... říkat to nebudu, páč vám to nechci pokazit, ale je to dost průhledný. Je to smutné a obyčejné (možná právě proto smutné) a místy zdlouhavé. Zkrátka nic special. Od návštěvy vás neodrazuji, ale ani tam nikoho neposílám.
Mnohem příšernější byla diskuze po fimu - chtěla jsem odejít předem, adamek nechtel. A tak jsme byli nuceni notnou chvíli naslouchat spoustě pindů. Hlavní představitelka byla jediná, kdo mluvil rozumně (navíc pěknou, srozumitelnou němčinou). Jakási údajně známá socioložka měla kvanta iritujících pindů o ničem (je sex/nevěra/whatever v onom věku normální a bla bla bla). Čím jsem starší tím víc mě takový plácání o ničem upřímně rozčiluje. Naštěstí jí pak někdo uzemnil tím, že vyjádřil to, co si (podle mě) mnoho lidí myslelo - tedy něco jako "já si myslím, že vy se nás tady snažíte natlačit do toho, abychom vám řekli, že něco takového není normální, ale o tom ten film přece vůbec nebyl..." pak jí aspoň na chvíli sklaplo, a pak už jsme naštěstí odešli. A na takovejhle obor existuje univerzita (nebo teda její část) - no potěš.
4. Cowboys and Communists (Kovbojové a komunisti) Dokument o klubu/fast foodu White Thrash v Berlíně. A domovní bitvě mezi obyvateli bytu a majiteli/návštěvníky "restaurace". Tak tohle bylo vážně super! Myslím, že takhle by měl dokument vypadat - režisérka nezaujala žádnej postoj a nestranně dokumentovala situaci. Bylo to přesně podle očekávání: na jedný straně byli stupidní/sebevědomí američané a na druhé stupidní/staří berlínští komunisté, takže vlastně nebylo komu fandit :) Jinak kdybych se měla k jedné skupině přiklonit, byli by to ti komunisté ... ne pro jejich názory (ty když jsem slyšla, tak jsem měla 100 chutí je poslat do KLDR), ale proto, že oni vlastně chtěli jen v noci spát, což jim restaurace/klub plný těch nejpochybnějších živlů v přízemí zjevně nezaručoval... to, že přitom argumentovali jak magoři je věc jiná. Zároveň bylo báječně vidět, jak si američani myslej, že protože jsou lidé v Evropě "tolerantnější", tak si hned můžou dělat co chtěj a jak chtěj, ale nějak jim nedochází, že je to trochu o ohleduplnosti. Rozhodně doporučuju!
no, a mela bych docist nasledujici knihy: annu kareninu (jsem tak v pulce, ale nic se nedeje, a tak se mi to ani nechce cist) good as gold - to je neuveritelne vtipny, ale nemuzu se do toho zacist
